Co Vás přivedlo k Vaší specializaci na ovocnářství a zejména vinařství, jaký byl prvotní impuls?
Ke specializaci ovocnictví a vinařství jsem směřoval od dětství, jako malý kluk jsem měl zahrádku, můj děda byl zámeckým zahradníkem, můj otec byl učitelem a maminka pocházela ze statku, kde byla 3 ha zahrada. Zřejmě se nejednalo o prvotní impuls, ale o genovou vlohu.
Pane docente, musím říci, že dlouhodobě obdivuji Vaše nadšení a nasazení. Pokud pohlédneme do minulosti, je to pouze můj pocit nebo skutečnost, že s podnikáním jste v podstatě začal až po odchodu do penze?
Pěstování ovoce a révy vinné se bez nadšení a nasazení nedá dělat. Více jak 30 roků jsem byl zaujat šlechtěním (vytvářením nových odrůd) a při této práci musíte neustále hledět do budoucnosti a věřit v úspěch. Do podnikání sem se zapojil opravdu až nástupem do penze, protože podnikání není slučitelné s prací, jako v mém případě byla státní kontrolní a zkušební činnost.
Znám Pálavu i Pavlov a tak se neubráním otázce, zda je ještě někde ve světě krásněji než na Pálavě?
V minulosti jsem věřil, že Pálava je nejkrásnější na světě, ale tento názor jsem musel opravit, protože moje cesty při podnikatelské činnost mně ukázaly další překrásná místa.
Čeká nás zima – mnohé z nás bude víno provázet dlouhými zimními večery – máte pro naše čtenáře nějaká doporučení, jak si pro ně vybrat víno?
Pít víno jenom kvůli dlouhý zimním večerů není moudré. Víno musíme pít a ocenit po celý rok a vína je třeba volit dle nálady, situace a výběru jídel.
A nyní jedna otázka v duchu Betty MacDonaldové – „Co Vám podnikatelský život dal a vzal?“
Podnikání v pozdním věku v konkurenci nové generace není lehké, ale dává vám, máte-li úspěch, šanci zůstat mlád a nemáte čas stárnout a poslouchat názory svých vrstevníků. Dále vám, máte-li úspěch, přináší zdroje pro další potěšení ze života.
Jaká vlastnost je dle Vašeho názoru pro podnikání nejdůležitější?
Pokud najdete správnou investici, tak důležitá je poctivost a hlavně vytrvalost. Rovněž pak každodenní vítězství nad vlastní leností a pohodlností.
Předpokládám, že při Vašich životních zkušenostech je Vám metoda, já na všechno sám si přijdu, cizí – a jeli to třeba, vyhledáváte rady odborníků z různých oblastí, nebo se mýlím?
Jednadvacáté století opravdu není dobou pro jednoho podnikatele. V letech 1968 až 1969 jsem pracoval v USA (Rutgers State University) a tam jsem pochopil, co je týmová práce, a jak kolektiv řídit. Dále musíte být pokorní, protože bez práce jiných nelze dosáhnout úspěchu.
Co byste doporučil těm, kteří se chystají s podnikáním teprve začít?
Nebát se začít a velmi pečlivě vybírat společníky.
A máte nějaké speciální poselství pro začínající vinaře?
Vinařství u nás v posledních letech dostalo nad světovou úroveň a byl bych šťastný, kdyby vinaři tuto úroveň udrželi a měli radost ze své práce.
Vážený pane docente, moc ráda bych Vám poděkovala za sebe i návštěvníky našich stránek za Váš rozhovor a slova, která potěšila i zahřála u srdce, a z nichž čiší životní zkušenost i nadhled. Přeji Vám i všech čtenářům, ať si najdete volnou chvilku a vychutnáte si sklenku dobrého vína.
