KNIHA MĚSÍCE/ZAMYŠLENÍ
Marek Šalanda
Sešívání republiky
s podtitulem Za humna s MARKEM ŠALANDOU
Všichni, kdo pravidelně věnují pozornost této rubrice, už ví, že ráda čtu knihy o podnikání. Pravdou je, že spíše než ryze odborné, raději ty, jež lze označit za populárně naučné. Odpočinu si u jejich čtení a dávají mi inspiraci. Kniha, kterou vám hodlám představit tentokrát, není vysloveně o podnikání, ale spíše o podnikavosti, nebo možná ještě lépe o tom nebát se podniknout něco, co udělá radost mně, ale nejen mně, když se rozhodnu zážitky „vysdílet“.
Marek Šalanda sdílí své zážitky nejen prostřednictvím internetu, ale i Českého rozhlasu Brno, občas i České televize a dalších médií. Pokud Marka poznáte, zjistíte, že má neobyčejný dar – velmi rád komunikuje s lidmi.
Pro ty z vás, kdo o Markovi Šalandovi ještě neslyšeli (např. neposloucháte Český rozhlas Brno, ale úplně jiné rozhlasové stanice, nebo taky žádné), si dovolím úvodem uvést, že Marek má v Brně svoji firmu BlackFields, s.r.o. (www.blackfields.cz). Na začátku loňského roku jsem byla na prezentaci, kde Marek Šalanda představil jeho cestu po Česko-Slovenské hranici a také jeho knihu dokumentující tuto cestu. Jsem člověk od přírody zvídavý, tak jsem si na místě bez jakéhokoliv zaváhání Markovu knihu opatřila. Kromě toho jsem měla ještě jeden důvod, Marek při jeho cestě prošel Bojkovicemi a k těm mám rodinné vazby.
Marek v knize líčí jeho čtrnáctidenní cestu po československé hranici, kterou uskutečnil v roce 2018 a námětem pro výběr právě této trasy bylo 100. výročí vzniku Československé republiky. Proč knihu pojmenoval „sešívání republiky“ není zřejmě nutné vysvětlovat. Jak už to u státních útvarů bývá, námi zmíněný nevydržel pohromadě ani 100 let.
Markova cesta byla započata v Hrčavě a skončila na trojmezí naší republiky, Rakouska a Slovenska. Ostatní body cesty i jeho zážitky si dovolím vynechat, jelikož by nebylo z mé strany moudré vystřílet „všechen prach“ a obrat vás o zážitek ze čtení. Chtěla bych se spíše zabývat tím, co cesta může podnikavému člověku, jako je Marek přinést, a to dle jeho slov z různých míst knihy. Chození ho baví, řídí se svými pocity, setkává se s lidmi, kteří mají zajímavý příběh a tím se z náhodných kolemjdoucích stávají výjimeční lidé se zajímavým příběhem, s nímž by za ním těžko přišli do Brna. Při setkáních bývá zasažen hlavně atmosférou rozličných shledání, jež provází hlavně laskavost, otevřenost a důvěra, což lze shrnout tím, že setkání provází spousta příjemných pocitů. Má rád tradice a starou, poctivou práci (paní Košutové rozmlouvá koupi nové kuchyně ), má rád dobré a zejména kvalitní jídlo, i když na cestě sem tam něco lehce nezdravého, leč velmi dobrého, neodmítne. Ví, že i navigace může selhat a ne na všech místech naší republiky lze očekávat signál do našich mobilů. Rovněž už dávno přišel na to, že pohostinnost těch, s nimiž se setkává, v některých případech nezná mezí, jeho batoh není bezedný a stejně tak si uvědomuje i skutečnost, že pokud nebude dostatečně radikálně odmítat „drobné“ dárečky i pochutiny na cestu, pak se mu celý jeho náklad pěkně pronese. Je také lépe, pokud se na cokoliv zeptáme sami, než prostřednictvím někoho třetího. Dobrá je také důslednost (pokud na jednom trojmezí cestu začal, je dobré ji na dalším také skončit). Myslím, že není ani nutno vždy číst knihy, které cílí přímo do oblasti podnikání. I zde můžeme vysledovat, spoustu vlastností, které by slušnému člověku, a podnikatelům zejména, chybět rozhodně neměly.
Myslím si, že velmi často míříme za zážitky do ciziny, i když to doma vlastně ještě ani neznáme. Proto Vám doporučuji, vezměte do ruky Markovu knihu a zamyslete se, kde jste u nás ještě nebyli a kde byste být mohli. Osobně k tomu mohu jen dodat, že před 15 lety jsem se vydala „jen tak“ na výlet do Litoměřic a jejich okolí, „zdolala“ s rodinou Milešovku i Říp, navštívila pár zámků (nemusíte nutně na Loiru… ☺) a dodnes na tuto malou výpravu vzpomínám jako na jeden z velmi krásných cestovatelských zážitků ☺.
Pěkné a poučné čtení na krátkou dovolenou – už kvůli rozsahu a váze – které vám může poskytnout inspiraci, kam na tu další. Nemusíte číst nutně kontinuálně, ale pokud knihu na jedno odpoledne odložíte, určitě si další den vzpomenete, že se k ní chcete ještě vrátit. Dnešní titul sice trochu vybočuje z toho, s čím se zde setkáváte obvykle, přesto bude hodnocen a dostává ☺☺☺☺ z ☺☺☺☺☺.