KNIHA MĚSÍCE/ZAMYŠLENÍ

Peter Buffet   

ŽIVOT JE TAKOVÝ, JAKÝ SI HO UDĚLÁME

 

Ráda čtu knihy o podnikání. Pravdou je, že spíše než ryze odborné, raději ty, jež lze označit za populárně naučné. Dlouhodobě v nich nacházím inspiraci, nápady a také povzbuzení ve chvílích, kdy vše nejde jednoznačně snadno.

Jednou, když jsem seděla na setkání knižního klubu, si jeden z přítomných lehce posteskl nad tím, že je časově velmi zaneprázdněný, a proto by mu vyhovovalo, pokud by pro něho někdo připravoval výtahy z knih. Hovořil sice o výraznější dotaci stránek, ale jeho nápad mě inspiroval. Řekla jsem si, proč s vámi nesdílet stručné obsahy mnou přečtených knih. Neplánuji sice rozsáhlé texty, ale rozhodně jsem připravena se s Vámi podělit o zajímavé myšlenky a také sdělit Vám to nejzásadnější – s jakou prioritou máte tu kterou knihu zařadit do Vaší osobní čekárny, popř. dát Vám ke zvážení, zda ji tam zařazovat vůbec ☺. Uvítám i případné ohlasy na adrese sasa.navratilova@bb.157.cz nebo i tipy na zajímavé knihy o podnikání, které unikly mé pozornosti ☺.

Kromě názvu, jak už to u těchto knih bývá, je uveden na obálce i podtitul – „Najděte si vlastní cestu k naplnění“. Určitě se nemýlím, když si říkám, že s příjmením Buffet jste se už někdy setkali. Byl to však zřejmě Warren, o kterém je známo, že podnikání – zejména investování a obchodování – je pro něho něco jako hra, kterou ovšem hraje pouze po důkladné přípravě a s přesnými pravidly. Na záložce knihy z roku 2010 stojí napsáno, že Warren Buffet je druhý nejbohatší muž planety. Myslím, že na tomto místě není důležité zabývat se tím, zda je to právě v měsíci prosinci 2018 stále ještě pravda. I kdyby byl v žebříčku o mnoho příček níže, stále by to bylo dost na to, aby filozofie knihy zůstala nedotčena. Kromě toho Warren za svůj život už vícekrát „rozpustil“ svůj majetek a daroval ho na dobročinné účely. K témuž zavázal i své dospělé děti prostřednictvím nadací, do nichž vložil finanční částky a učinil je zodpovědnými za jejich fungování.

Peter Buffet vstupoval do života s handicapem – měl bohatého otce. I přes tento počáteční handicap si dokázal po jistém tápaní najít vlastní cestu a dosáhnout úspěchu a ocenění v oboru, který ho naplňuje. Věděli jste, že složil část hudby k filmu Tanec s vlky s Kevinem Costnerem, a to konkrétně k epizodě Firedance? Hudba se stala jeho láskou, prací a také obživou. Prorazil v odlišném oboru, než bylo podnikání jeho otce, prorazil v oboru, kde kontakty a peníze jeho otce sice mohly být jistou pomocí, ale… Znáte to, peníze ani protekce v některých oblastech příliš nepomohou, hudba se vám buď líbí, nebo nelíbí.

Když se Petera Buffeta na základní škole zeptali, čím chce být, odpověděl, že chce být šťastný. V dospělosti k tomu dodal, že lidé všechny věci, jako je budování kariéry, nákupy aut a nemovitostí apod., dělají proto, aby byli šťastní. A k tomu pokládá esenciální otázku – „Proč tu honbu nepřeskočit a nejít rovnou za samotným štěstím?“

Peter tvrdí, že děti by měly od rodičů odkoukat etiku práce, nikoli etiku utrpení v tom smyslu, že rodiče při práci trpí pro blaho rodiny. Pokud už chodíme do práce, proč to nedělat rádi. Zamýšlí se nad tím, že většina lidí si neváží toho, co dělá, ale za kolik. Přitom rozumná a solidní pracovní morálka neklade důraz na vrtkavou odměnu, ale na práci samotnou – na to, zda člověk přistupuje k práci se zápalem, soustředěním a opravdovostí, protože se jedná o statky, které nám nikdy nikdo nemůže vzít. Klade důraz na rodinné a láskyplné prostředí, vyzdvihuje roli matky i otce v rodině, velmi pozitivně hodnotí přínos prarodičů.

Nelze se nezastavit u Peterova náhledu na chyby. Tvrdí, že chyby děláme, protože toho málo víme a myslíme si, že víme víc, než skutečně víme. Chyby děláme také, když jsme netrpěliví, nerozhodní. Občas se chováme hloupě, když jednáme a občas se chováme hloupě, když nejednáme. Chyby děláme z nedostatku ctižádosti i z jejího nadbytku. Chyby jsou však také vstupní branou k poznání a příležitostí k růstu. Většina chyb se dá napravit snadněji, než si namlouváme, a tak tragický je pouze náš strach z toho, že se jich dopustíme. Pokud si však nedopřejeme určitý prostor pro dělání chyb, nebudeme ochotni riskovat, a proto se musíme smířit s tím, že občas šlápneme vedle. Ani jedna chyba by neměla přijít nazmar.

Velmi zajímavý a ve své podstatě velmi poučný je také jeho pohled na základní potřeby. Uvádí, že v protikladu s tím, co lidé opravdu chtějí, je jejich představa o tom, co potřebují, zkreslená a předimenzovaná. A čím více je toho, co podle svých představ potřebují, tím více si život komplikují. Pokud se mají lidé bez něčeho obejít, jedná se o umění, v němž mnoho jedinců nevyniká. Doplňuje, že situace, kdy nemáme téměř žádné peníze, je pro určitou životní fázi v podstatě blahodárná. Je zkouškou vynalézavosti a humoru. Odvádí pozornost od „krámů“ k lidem a zkušenostem, což není žádná tragédie. Závěrem k tomuto tématu dodává, že to, co opravdu potřebujeme, je pokora a zjištění, co vlastně chceme, neboť jaký to má smysl hnát se životem na plný plyn, když ani pořádně nevíme, kam vlastně chceme jet? 

Peter Buffet nás při čtení jeho knihy především nutí k zamyšlení. Kromě výše uvedených oblastí si dovolím uvést ještě několik dalších zajímavých, a dle mého názoru i pravdivých tvrzení, jakými např. jsou:

  1. Život je náhoda, není spravedlivý ani nespravedlivý a chceme-li si vybudovat život podle svých představ, nesmíme ani v náročných chvílích ztratit odhodlání a vytrvalost.
  2. Když se někdo mermomocí snaží o dokonalost, může snadno skončit jako pokrytec nebo na psychiatrii.
  3. Šťastná náhoda není totéž, co vstup zdarma. Šťastná náhoda, to je jenom příležitost si něco vybojovat. Jestli si šťastnou náhodu zasloužíte, můžete dokázat jedině tak, že jste připraveni ji využít.
  4. Měřítkem toho, že jednám správně, není to, co dělám, ale jak to dělám.
  5. Přát si nebo doufat v něco ještě neznamená se na to připravovat.
  6. Dosáhněte krátkodobých vítězství.
  7. Podle výpisů z účtů hodnotí svůj život jenom lenoch a kaskadér.
  8. Předpokladem nalezení skutečného štěstí je umění předvídat, kam nás může splněné přání zavést.

Vánoční svátky jsou za dveřmi, a tak budu tentokrát končit zamyšlením Petera Bufetta nad filantropií a vracením. Peter k tomu říká: „Peníze jsou sice velkým pomocníkem, o tom není sporu, ale základem filantropie nejsou. Její podstatou je vnitřní potřeba vracet, kterou v sobě může rozvíjet každý z nás. Nejryzejší formy vracení jsou mnohem více než pouhou nástavbou. Jsou spíš nedílnou součástí toho, kdo jsem a co dělám.“ Na tomto místě je dobré poznamenat, že dle Petera filantropie ztratila častým a nepřesným používáním svůj původní význam. Dnes se tak označují pouze velké finanční dary, jako by vracení bylo výsadou bohatých a celebrit. A co je vlastně vracení? Vracení představuje určitou životní fázi, kdy jsme nashromáždili celou řadu dobrých věcí – zkušenosti, znalosti, soucit, ale i materiální bohatství.

A tak využijte čas předvánoční a vánoční k vracení ☺.

Určitě doporučuji – moc krásný pohled na svět a realitu kolem nás, knížka ani postupem času neztrácí nic na aktuálnosti a lze jí listovat bez omezení, co kapitola to množství myšlenek, které vás osloví ☺☺☺☺☺.