Rozhovor měsíce – Kateřina Hönigová

Rozhovory na našich stránkách můžete nalézt už více než půl roku. Stává se z nich tradice a my věříme, že dobrá a užitečná tradice. Když jsme se zamýšleli nad naším dalším rozhovorem, nabízelo se mnoho tipů a na mnoho z nich v následujících měsících také dojde. Při našem povídání jsme však jednoznačně došli k závěru, že s podnikáním se rozhodně začíná dříve, než by se z rozhovorů na našich stránkách mohlo jevit. Rozhodli jsme se tedy, že provedením dalšího rozhovoru pověříme Jiřího a jeho úkol byl jasný. Vyhledat někoho z jeho vrstevníků, kdo podniká, resp. má sklony k podnikavosti. Když přišel s nápadem, že rozhovor povede se spolužačkou, která výtečně peče a má velmi výstižné logo se sloganem „Kachna peče“, rádi jsme souhlasili. Jirkův rozhovor s Kačkou si tedy nyní můžete přečíst.

Dort od Kateřiny jsem měl poprvé před 4 lety. V té době bylo pečení z její strany přátelská služba, ale už tehdy bylo jasné, že je veliká škoda její výrobky nezpřístupnit širšímu okolí. Jak již první řádky napověděly, její specializací je cukrářství. Sortiment je široký – od dortů, přes cheesecaky až po muffiny či cupcaky.
Je absolventkou bakalářského oboru Molekulární biologie a biotechnologie na Mendelově univerzitě v Brně a v současné době studuje navazující inženýrský obor.

t Katko, začnu náš rozhovor asi trochu netradičně. Máš vystudovanou molekulární biologii a biotechnologii. Pokud se máme bavit o tvém podnikání, pak se budeme bavit především o jídle. V této souvislosti nemohu dostat z hlavy spojení molekulární gastronomie. Jak vnímáš aktuálnost uvedeného spojení a můžeme se s ním setkat v cukrářství?

vOsobně mě to moc neláká, ani výroba ani chuť. Je to dáno nejspíše tím, že většina takového jídla je ve formě želé, potom to vypadá tak, že je nějaká kostka, která chutná třeba jako svíčková. Někoho to láka hodně, ale já upřednostňuji jídlo v přirozené podobě. Zatím jsem nic nezkoušela, ale dorty z molekulární gastronomie se mi nelíbí ani vzhledově. Navíc si myslím, že je to spíše marketing a spíše velká show pro určitou skupinu lidí. A v současné době je to už tak rozšířené, že mi to nepřijde ani příliš unikátní.

tZačít podnikat v oboru, který jsi si vybrala, mi připadá poměrně náročné na vyřizování. Mohla bys čtenářům objasnit, co všechno je nutné udělat před tím, než člověk začne péct a své výrobky distribuovat v souladu s předpisy?

vPokud člověk není vyučený cukrář, tak prvním krokem je obstarání si garanta, přičemž v dnešní době je nutné mít garanta, který má vzdělání v oboru cukrářství. Dříve stačilo mít živnost a garant mohl být třeba i kuchař/číšník. Potom je nutné najít provozovnu, která odpovídá hygienickým normám. To jsou dvě nejzákladnější věci.

tPečení máte v rodině. Byla to právě rodina, kdo ti pomohl udělat první krok a začít podnikat?

vMatka je v pečení určitě vzorem a to mě inspirovalo, odjakživa jí pečení bavilo, ale myslím si, že já jsem si šla vždycky vlastní cestou. I recepty mám svoje, hledám a zkouším nové, vše dělám ráda po svém. Určitě mi však poradila s materiály a pomůckami, potahováním dortů a předala mi i další zkušenosti. Dodnes na ni nedám dopustit a často s ní konzultuji.

tUrčitě se setkáváš, především u dortů, s nejrůznějšími požadavky. Jaký byl ten nejsložitější, případně nejnezvyklejší?

vVzhledově ani moc ne, občas se setkám s požadavkem na bezlepkový nebo bezlaktózový dort, ale to není problém, suroviny jsou všude dobře dostupné. Lepek například nahradíte oříškovou moukou a takových triků je plno. Ale vzhledově nic extra, nikdo nechce cirkus.

tSnažíš se používat kvalitní suroviny, stalo se ti někdy, že bys zákazníka odmítla kvůli odlišnému pohledu právě na tuto záležitost?

vOdmítám potahované dorty, hlavně kvůli chuti. Moje dorty jsou založené na tom, že nejsou zbytečně sladké a dávám si záležet, aby v dortech bylo cítit víc než pouze cukr, ale hmoty jsou v podstatě cukr, takže dorty jsou přehnaně sladké. A navíc chci, aby vypadaly čerstvě. Mám ráda, když je vidět „nahý“ dort. Určitě je důležité rovněž zmínit, že nepoužívám umělé ztužovače, ani rostlinné tuky.

tMáš hodně zakázek, ale času pořád stejně, naučilo tě podnikání lépe plánovat čas ve škole a životě?

vUrčitě stíhám víc věcí než dříve a navíc mi většina věcí netrvá tak dlouho. Dřív mi dort trval skoro celý den, teď nemám problém ho udělat ve volném čase.

tJe pro tebe pečení ještě zábava a koníček, nebo už vše přešlo čistě do byznysu?

vZábava i koníček, narozeninové dorty například jsou kreativní záležitost a baví mě. Nikdy nedělám 2x stejný dort. Z toho důvodu příliš nepreferuji dodávat zákusky do kaváren, protože tam je stejný vzhled naopak vyžadován.

tJak využíváš svůj volný čas?

vChtěla bych ho trávit cestováním a poznáváním nových míst. Láká mě více poznat Česko a okolní země.

tJe něco co bys ráda do budoucna ohledně svého podnikání změnila? Otevření vlastní cukrárny, případně e-shopu, velkovýrobna s mnoha zaměstnanci?

<

vČím déle jsem v oboru, tím více vidím zákoutí, která obyčejný člověk nevidí. Nestačí si otevřít kavárnu a mít v ní skvělé dorty a kávu. Chce to plno dalších věcí, a proto si nejsem jistá. Navíc v Brně jako kavárenském městě je obrovská konkurence. V době sociálních sítí uděláte jednu chybu, nepovede se jeden dort a to je potom špatné.
Na druhou stranu velká konkurence dělá kvalitní prostředí. Brno má plno skvělých kaváren s kvalitní kávou, ale je pravda, že kvalitní dorty chybí. To může být dáno i tím, že dort z kvalitních surovin by se měl prodat během dne a to může být důvod, proč ty nejlepší nejsou v kavárnách.

tA nyní jedna otázka v duchu Betty MacDonaldové – „Co Ti podnikatelský život dal a vzal?“

vDal mi zkušenosti. Šla jsem do toho nejen kvůli sobě, ale i kvůli lidem. Naučila jsem se nové věci, nové receptury, technologie, zdokonaluji se. Připadá mi, že každý dort je lepší a lepší a s tím doufám jsme lepší i já. Dal mi také možnost se radovat, když je zákazník spokojený.

tJaká vlastnost je dle Tvého názoru pro podnikání nejdůležitější?

vPrůbojnost, člověk se nesmí bát a jít do toho, a to i za komfortní zónu.

tCo bys doporučila těm, kteří se chystají s podnikáním teprve začít?

vUrčitě nebát se a zkusit to. Před bakalářskými státnicemi cca před rokem jsem si o tom zjišťovala plno věcí a přišlo mi nereálné vůbec začít. Důležité je zkusit to, všechno má řešení, důležité je také se přizpůsobit, ale nic není nemožné. Vytrvat, stát si za svými cíli, cizí lidé se začali ozývat až po dlouhé době.

Kačko, děkuji Ti za rozhovor a přeji Ti mnoho úspěchů na Tvé cestě za osamostatněním. Jsme moc rádi, že jsi nám věnovala čas a poskytla nám rozhovor. Přejeme Ti, ať se daří ve škole i při dalším poznávání podnikatelského života.